• LHC Židlochovice JPRL 425C7b, 424F1c, 424F1a, 424F0u, 424F0p, 424F9, 424F5
• Katastrální území Sedlec u Mikulova, parcela 1154/1 (část)
• Lokalita je součástí obory Bulhary a evropsky významné lokality Milovický les. Převážná část lokality je zaplocena oborním plotem a je jen obtížně přístupná.

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený druh motýla ČR. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již vyhynul a žije pouze na Moravě. Tento denní motýl obývá rozhraní (ekoton) např. les - louka, řídké a slunné listnaté a smíšené lesy a louky od nížin do hor, které jsou domovem jeho živných rostlin – několika druhů dymnivek. Po spáření vyhledávají samičky místa v polostínu, kde rostou dymnivky. Tam kladou do hrabanky a suchého listí vajíčka. Další rok na jaře se z vajíček vylíhnou housenky, které se živí ještě nekvetoucími dymnivkami, zakuklí se a v květnu a červnu téhož roku z kukly vyletí dospělý motýl. Samice motýlů nekladou vajíčka na dymnivky v zastíněných místech. Proto jsou pro motýla nezbytné dymnivky na osluněných nebo pohostinných místech.

Z původně relativně zapojeného lesního porostu ve věku asi 80 let byla vytvořena mozaika otevřených biotopů a světlých lesů s jednotlivými ponechanými stromy. Takto vznikl optimální biotop pro populaci jasoně s velkým podílem ekotonových ploch, který tento druh potřebuje pro svůj vývoj.

V roce 2019 proběhla komunikace s pracovníky správy ochrany přírody CHKO Pálava a Lesy ČR, kdy ochranáři lesníky upozornili na výskyt jasoně dymnivkového v této lokalitě a její mimořádný význam pro zachování populace tohoto druhu v Milovickém lese. Na podzim roku 2019 lesníci ve spolupráci s ochranou přírody na této lokalitě provedli porostní úpravy, které zlepšily podmínky pro přežití zdejší populace jasoně. Došlo k prosvětlení a rozvolnění vybraných částí porostních skupin a vytvoření biokoridoru s otevřenou plochou, která je i nadále udržována proti zarůstání dřevinami. Při těžebních pracích byly ponechány i vybrané stromy (výstavky), které zde zůstanou až do svého rozpadu. Pozitivní výsledek těchto opatření se v roce 2020 projevil ve zvýšení početnosti populace jasoně. V následujících letech lesníci provedli výřez keřů a vyžínání vegetace. V roce 2024 pak došlo k rozšíření této plochy odlesněním navazující plochy o výměře 1,60 ha západně od dříve vytvořeného biotopu s dalšími ponechanými dřevinami.

Péči zaměříme na provádění opatření ve prospěch jasoně dymnivkového. Stávající otevřené plochy budeme udržovat proti zarůstání dřevinnou vegetací výřezy, případně sečením. Odlesněné plochy nebudou zalesněny a budeme sledovat vliv opatření na populaci. V úvahu připadají další porostní úpravy po dohodě se specialisty s CHKO Pálava. Vyloučeno je použití insekticidních přípravků a intenzivních lesnický technologií.

Porostní lesnická mapa LHC Bučovice se zákresem hranic ostrova

- LHC 1449 Klášterec, oddělení a dílec 111B

- Katastrální území Kryštofovy Hamry, parcela p. č. 231 (část)

- Lokalita na území vyhlášené Ptačí oblasti Novodomské rašeliniště-Kovářská (rok vyhlášení 2005), CHOPAV Krušné hory

Na vrcholu Jelení hory se nachází suťové pole po rozpadu horniny a původní bukové porosty Krušných hor. Z geologického pohledu je toto stanoviště zajímavé, neboť vzniklo vulkanicky a je zde patrná sloupcovitá odlupčivost horniny. Původní bukové porosty přežily imisní kalamitu a adaptovaly se na drsné podmínky horského stanoviště. Vlivem převládajících západního větru, sněhu i námrazy zde dochází tvorbě typických vlajkovitých stromů. Vlivem extrémních podmínek a věku dochází postupně k rozpadu původního bukového porostu a zároveň k jeho přirozené obnově bez zásahu člověka. Odumřelé stromy jsou ponechávány v porostu pro podporu dalších ekosystémů.

Vrcholová část Jelení hory je na ploše necelého hektaru bezlesá. Jedná se o exponovaná stanoviště na Z a SZ straně tvořená strmými svahy čedičového vrcholu s akumulacemi hrubě balvanitých sutí.  Mírnější svahy na SV a J jsou porostlé více etážovým místy silně mezernatým porostem v převahou buku lesního, který má v druhové skladbě horní 130leté etáže cca. 90% zastoupení. V porostech na strmém vrcholovém platu a mírnějších svazích je silně zastoupen smrk ztepilý a modřín opadavý, jako přimíšená dřevina ještě jeřáb ptačí nebo javor klen. Území je hojně využívané a tedy i ovlivněné turistickým ruchem – na vrchol vede žlutě značená turistická trasa.

Vrch je pozůstatkem neovulkanického lávového příkrovu s mírně ukloněnou vrcholovou plošinou a příkrými svahy. Čedičové žíly vychází na povrch ve vrcholové části vázané na hlavní přívodní dráhu magmatu. Na výchozu se projevuje sloupcová odlučnost horniny. Na tomto podloží zde po tisíciletí vznikaly ekosystémy. Mimo suťové pole vznikly podmínky pro pěstování lesa. Bukové porosty jsou ve věku 130 let a vlivem horských podmínek postupně dochází k jejich rozpadu a obnově. Smrkové porosty jsou v lokalitě uměle vysazeny.

Plochu bezlesí a lesní porost 111B 13/3 ponecháme bez zásahu, vyjma případné ochrany mladých lesních porostů proti zvěři nebo nahodilých těžeb k zajištění bezpečnosti na značené turistické trase vedoucí k vrcholovému bodu Jelení hory. Ve smrkových porostech budeme provádět zásahy tak, aby byla zajištěna stabilita těchto porostů. Tento les plní především ochrannou funkci pro lesní půdy.