- LHC: 1422 Broumov, JPRL 791A, B,

- Katastrální území Dolní Vernéřovice (661350), parcela č. 525/3, 526/1, 537/1, 539/1, 539/2, 539/3, 600/1, 830

- Lokalita je součástí 3. zóny CHKO Broumovsko

Jedná se o ekosystém rákosin eutrofních stojatých vod a vegetace vysokých ostřic s reprezentativním výskytem typických druhů živočichů i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů kriticky a silně ohrožených zvláště chráněných druhů rostlin, kterými je přeslička různobarvá a prstnatec pleťový. Z dalších ohrožených druhů rostlin je to například kruštík tmavočervený a tolije bahenní. Vedlejším předmětem ochrany je ochrana pestré palety druhů chráněných obojživelníků, plazů a vzácného blanokřídlého hmyzu, mezi které patří například čolek velký, ještěrka živorodá a několik druhů vážek.

Jedná se o jedinečný biotop na lesnickém revíru Hronov, který tvoří plocha bezlesí v podobě bývalého odkaliště dolu na měděnou rudu a přilehlé lesní porosty. Centrální plocha odkaliště je tvořena bezlesím, na kterém jsou realizovány managementové zásahy v podobě kosení a odvozu biomasy. Na tuto plochu navazují porosty náletových dřevin, náletové dřeviny jsou průběžně likvidovány či redukovány, tak aby nedocházelo k postupnému zarůstání centrální plochy. Uvedené zásahy se pozitivně projevují na početnosti orchidejí, zejména prstnatce pleťového, u něhož se zvedla z několika kusů na stovky jedinců. V tůních se dále zvyšuje počet čolků velkých, tedy obojživelníků, kteří zde původně nebyli odbornou veřejností zaznamenáni. Na kosených a vyřezávaných plochách se nadále daří silně ohrožené rostlině toliji bahenní. V lokalitě je evidováno několik raritních druhů blanokřídlého hmyzu. Aktuálně se jedná o nejvýznamnější lokalitu blanokřídlých živočichů v celém Broumovském výběžku, zároveň jde i o jednu z botanicky nejcennějších lokalit Broumovska.  

V okolí centrálního bezlesí probíhá standardní lesnické hospodaření, v dřevinné skladbě původně dominoval smrk ztepilý.  Smrkové porosty v lokalitě jsou však značně poznamenány kůrovcovou kalamitou, díky které je jejich obnova urychlena. V současné době se zde již vyskytuje velké množství mladých porostů s pestrou druhovou skladbou.

V lokalitě historicky probíhala těžba mědi v období od druhé poloviny 19. století až do roku 1955. Jednalo se o důl Bohumír, který je v současné době zpřístupněn veřejnosti. Součástí důlní činnosti byla i odkaliště, která sloužila jako úložiště odpadních materiálů z důlní činnosti. Po ukončení důlní činnosti byla původně využívaná odkaliště ponechána svému osudu, neproběhla zde tedy žádná rekultivace. Z těchto důvodu zde došlo ke spontánní sukcesi, díky které se lokalita stala biologicky velmi cennou. V současné době zde probíhá řízený managment, jehož cílem je zachování příznivého stavu vzácných druhů v lokalitě. Jednotlivé managementové zásahy v lokalitě realizuje ZO ČSOP JARO Jaroměř za souhlasu LČR, s. p.

Péči v lokalitě primárně zaměříme na zachování nebo zlepšení příznivého stavu přítomných biotopů. Navrhovaná opatření spočívají v kosení kořenových výmladků křovinořezem a kosení trávobylinných společenstev s následným odklizením biomasy.  Dále budeme provádět likvidaci zbytků nežádoucích náletových dřevin a údržbu zimovišť pro obojživelníky, plazy, ježky a další živočichy. V případě potřeby je žádoucí provádět narušování půdního povrchu, hloubení nových a údržbu stávajících tůní. V okolních porostech, kde doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, se budeme snažit o postupnou přeměnu na lesy s pestrou druhovou skladbou. V rámci výchovných a těžebních zásahů budeme podporovat pestrou horizontální a vertikální strukturu.

- LHC: 1434 Hořice, JPRL 114A

- Katastrální území Karlovice (663328), parcela č. 1268/6

- Lokalita se nachází na území 2. zóny odstupňované ochrany přírody CHKO Český ráj

Ekosystém jasanové-olšiny a mokřadu s reprezentativním výskytem typických druhů dřevin i rostlin. Hlavním předmětem je ochrana biotopů zvláště chráněných druhů rostlin (potočnice lékařská, potočník vzpřímený) a živočichů (bekasina otavní, chřástal vodní, linduška luční), kteří se zde mají potvrzený či potenciální výskyt.

V současné době se jedná o zapojený porost s převahou olše lepkavé, její příměs tvoří olše šedá, bříza a jasan. Ve spodní etáži se nachází hustý podrost keřů. Střední a severní část plochy je výrazněji prořídlá nebo má charakter bezlesí. Plocha je silně zamokřená, místy s charakterem bažinaté olšiny nebo rákosiny. Míra zamokření je značně proměnlivá s ohledem na roční období a množství srážek v příslušném roce. Na ploše je vysoké zastoupení periodických i trvalých menších vodních ploch (tůní, tůněk), které jsou ideální biotopem pro vývoj obojživelníků.

V rámci dotčeného území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter. Plocha je vzhledem k charakteru sousedních pozemků (zemědělské pozemky, komunikace) málo dostupná a s ohledem na její výrazné ovlivnění vodu problematická z hlediska těžební technologie.

Management zaměříme primárně na zachování ekosystému olšového luhu. V rámci stávajícího porostu naplánujeme těžební zásahy v podobě jednotlivého výběru jedinců horního stromového patra, jehož cílem bude prosvětlení porostních okrajů. Zvýšený přísun světla do porostu by měl zlepšit životní podmínky chráněných druhů rostlin a živočichů. V rámci managementu zde bude naším cílem zvýšení podílu mrtvého dřeva (stojícího i ležícího), dále doupných a biotopových stromů. V rámci plánovaných zásahů se budeme snažit o eliminaci stanovištně nevhodné olše šedé. Dalším opatřením bude případná eliminace invazních druhů rostlin. Část plochy o velikosti 0,2 – 0,5 ha ponecháme bez zásahu.