- LHC Buchlovice 1397, JPRL 6A16/10, 6A2, 6B16/10, 6B3, 6B2, 6B1

- Katastrální území 606588 Bohuslavice u Kyjova, parcela 1617/103 „část“

- Lokalita je součástí evropsky významné lokality Chřiby a je navržena na KÚ Brno na územní ochranu s názvem „Lenivá hora“, bezzásahový režim, kde by byla po vzájemné dohodě prováděna pouze managementová opatření ve prospěch ochrany přírody (např. zvyšování biologické rozmanitosti) a nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku.

Jedná se o zachovalý lesní komplex starých porostů květnatých bučin, karpatských dubohabřin a také acidofilních doubrav, které jsou cenné z hlediska biodiverzity. V podrostu se nacházejí teplomilné druhy rostlin, vyskytuje se zde celá řada ohrožených a zákonem chráněných druhů mykorhizních a lignokolních hub. Lokalita je významná také z pohledu dutinových hnízdičů a celé řady druhů saproxylofágního hmyzu. Porost je víceetážový, nejstarší etáž má udávané staří okolo 150 let. Na lokalitě je velké množství biotopových stromů a mrtvého dřeva ponechaného k rozpadu.

Na lokalitě je potenciální výskyt následujících druhů:

Houby: hřib královský (Boletus regius), hřib nachový (B. rhodoxanthus), hřib růžovník (B. fuscoroseus), hřib rudonachový (B. rhodopurpureus), ryzec jablečný (Lactarius evosmus), šťavnatka holubinková (Hygrophorus russula) aj.

Rostliny k ochraně: kosatec různobarvý (Iris variegata), ostřice nízká (Carex humilis), kakost krvavý (Geranium sanguineum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), řebříček panonský (Achillea pannonica), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis) aj.

Bezobratlí: drabčíci, krasci, lesák rumělkový, střevlíci.

Obratlovci: holub doupňák, jestřáb obecný, lejsek malý, netopýři. čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) a strakapoud prostřední (D. medius).

Území je součástí pohoří Chřiby a představuje jeho jihozápadní část. V dané lokalitě se dochovala původní dřevinná skladba, typická zejména pro karpatské dubohabřiny a květnaté bučiny. V roce 2024 byl majetek v oblasti Lenivé hory převeden do vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro Lesy ČR. Území bylo vzhledem ke svému charakteru a vysoké biodiverzitě navrženo ke smluvní ochraně ze strany KrÚ Jihomoravského kraje. O této ochraně se v současnosti jedná, nicméně již nyní je plocha o rozloze přibližně 25 ha ponechána v bezzásahovém režimu.

Území plánujeme ponechat v bezzásahovém režimu samovolnému vývoji s cílem rozvoje biodiverzity. Opatření budeme provádět pouze po vzájemné dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o managementová opatření ve prospěch ochrany přírody (např. zvyšování biologické rozmanitosti) a nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku v blízkosti komunikace, popř. opatření v zájmu ochrany lesa. Plánovaná péče se bude řídit dohodou uzavřenou s orgánem ochrany přírody.

- LHC Litvínov, oddělení a dílec: 360 A, B, C

- Katastrální území Meziboří u Litvínova parcelní číslo 454/1; 431/1; 463/2

- Lokalita navazuje na město Meziboří

- EVL Východní Krušnohoří

Buková stanoviště v oblasti vyhlášené Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří jsou stanoveným předmětem ochrany. Stanoviště poskytují biotop řadě druhů vázaných na acidofilní a květnaté bučiny. Zástupcem těchto druhů je např. kovařík fialový, který ke svému životu potřebuje nejen dostatečně biologicky kvalitní stanoviště, ale také dostatek mrtvého dřeva, které zajišťují staré bukové porosty.

Oblast „ostrova“ prezentuje lesnické hospodaření s managementem zaměřeným na podporu stanovišť a druhů. V rámci naplnění tohoto modelu se v roce 2024 rozhodlo, že v lokalitě bude realizován mezinárodní projekt Interreg, kde jsou Lesy ČR jedním z řešitelů. Cílem projektu je definovat management, lesnické hospodaření, které bude společným naplněním potřeb lesníků a ekologů v rámci trvale udržitelného šetrného hospodaření a dostatečné podpory předmětu ochrany druhů a stanovišť.

Dominantní dřevinou v oblasti je buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), smrku ztepilého (Picea abies), modřínu opadavého (Larix decidua), javoru klenu (Acer platanoides) a další plejády především listnatých dřevin tvořících různé typy směsí. Území v blízkosti měst Litvínov a Meziboří bylo historicky intenzivně lesnicky obhospodařováno. Dokazují to časosběrné snímky z let 1938 až 2024 a rovněž současná dřevinná skladba, jejíž součástí jsou i dřeviny nepůvodní jako například borovice vejmutovka (Pinus strobus), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) nebo smrk omorika (Picea omorika). Hospodaření pravděpodobně probíhalo formou velkých clonných sečí, náseků a holosečí s využíváním potencionálu přirozené obnovy. Místa, kde nebylo dostatečné množství přirozené obnovy, byla dosázena dřevinami s výraznou dynamikou růstu.

Na území mělo významný vliv postupné zalidnění oblasti v době po druhé světové válce související s růstem průmyslu v podkrušnohorské pánvi. Z tehdy drobné vesnice, kterou bylo původně Meziboří, bylo během několika desítek let vybudováno velké město a došlo k významnému nárůstu potřeby plnění sociální funkce a zajištění dostatku dřevní hmoty pro potřeby obyvatel.

Lesnické hospodaření je zde plánováno na základě moderních přístupů k obnově bukových porostů, šetrnému a trvale udržitelnému hospodaření. Preferovat budeme cílené výběry ve prospěch zvyšování prostorové a druhové diferenciace (rozmanitosti) porostů, jejich procloňování a vytváření východisek obnovy. Včasným umístěním různě intenzivních zásahů zajistíme výškovou diferenciaci porostů a narušení současného homogenního stavu s vytvořením několikaetážových smíšených listnatých porostů, které budou více adaptivní vůči klimatické změně. Rovněž v takových porostech ponecháme dostatečné zastoupení části mateřského porostu, která bude sloužit jako biotop pro druhy vázané na staré lesy a taktéž jako dendromasa vázající uhlík.

Budeme využívat především přirozenou obnovu dřevin přirozené druhové skladby. Výsadba dřevin bude volena v místech, kde je zájem o zvýšení zastoupení dubu zimního v nižších polohách a v expozicích JV až JZ na vysychavých stanovištích. Takto cílenou umělou obnovu budeme kombinovat s významnějším procloněním v malých předsunutých obnovních prvcích, které mají za cíl diverzifikovat porost a obohatit druhovou skladbu.

V mladších porostech výchovu zaměříme na podporu biodiverzity, následované výběrem geneticky kvalitních jedinců pěstovaných dřevin. Upřednostníme cenné listnaté dřeviny (dub zimní, javor klen) v rámci podpory před dominantním bukem.