- LHC Jablunkov, dílec 310 D

- Moravskoslezské Beskydy, západně od obce Mosty u Jablunkova, část Šance

- katastrální území Mosty u Jablunkova, p.č.: 4545/3, 4545/20, 4545/24

Jedná se o plochu po větrné kalamitě včetně několika mladých listnatých porostních skupin. Plocha se nachází na mírném jižním svahu západně od obce Mosty u Jablunkov v její místní části Šance blízko hranic se Slovenskem.

Na větší části plochy po větrné kalamitě se nachází začínající přirozená obnova dřevin jako jeřáb ptačí, bříza, olše, topol osika, buk nebo smrk. Některá podmáčená místa jsou uměle zalesněna olší lepkavou. Na okrajích plochy jsou menší porostní skupiny s bukem, javorem klenem, jilmem, smrkem a olší. Ve spodní části plochy se nachází devět vodních tůní.

Na převažující části plochy ostrova se do roku 2023 nacházel smrkový porost ve věku cca 85 let. 26. 8. 2023 byla celá oblast zasažena intenzivní bouří s velmi silným větrem, jehož důsledkem došlo k plošnému polomu a likvidaci tohoto porostu.  Po zpracování kalamity byla většina plochy ponechána samovolnému vývoji pro možnost vzniku přirozené obnovy různých druhů dřevin. Pouze několik malých částí byla uměle zalesněno olší. V roce 2024 byla za účelem zadržení vody a vytvoření vhodného biotopu pro vodní organismy vybudována soustava devíti tůní.

Na ploše po větrné kalamitě budeme sledovat a podporovat vývoj přirozené obnovy s cílem zajištění vzniku druhově pestrého lesního porostu. Místa bez přirozené obnovy uměle doplníme stanovištně vhodnými dřevinami (např. modřín). Při následných výchovných zásazích budeme usilovat o zachování co nejpestřejší druhové skladby a zajištění stability porostu. Podobně budeme postupovat v zachovaných mladých porostních skupinách. Vodní tůně budeme udržovat tak, aby neztratily svoji funkčnost a schopnost tvořit vhodný biotop pro vodní organismy (periodické prohlubování, výsek břehů pro zabránění zastínění apod.)  Na vhodných místech ostrova předpokládáme vybudování několika dalších tůní.

• LHC 1469 Plasy

• k.ú. Čistá u Rakovníka    dílec     602A        p.p.č. 2703

• k.ú. Strachovice   dílec      611A        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 91

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/1

                                                    dílec      611F        p.p.č. 112/2

                                                  dílec      612D        p.p.č. 91

‍

‍

Lesy zahrnují smíšené skupinovité porosty smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olše rostoucí na skalních výchozech, svazích. Staré stromy a souše poskytují vhodné podmínky pro hnízdění ptáků, například datla černého a strakapoudů. Jedná se o les ochranný, stabilizující svahy a předcházející erozním procesům, se zachovalými přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou stabilitou.

Podél přítoku Jasanového potoka se nachází trvale zavodněné pozemky. V tomto prostředí se daří vlhkomilným dřevinám, jako jsou olše, vrba, dub a jasan, a rostlinným druhům, např. děhel lesní či kopřiva dvoudomá. Oblast je významným biotopem raka říčního a bobra evropského.

Toto území je cenné z hlediska ochrany přírody díky své rozmanité skladbě ekosystémů a přítomnosti chráněných druhů. Lesy tvořené směsí smrku, borovice, klenu, břízy, osiky a olší poskytují pestrou škálu biotopů. Díky své druhové rozmanitosti zajišťují ekologickou stabilitu, regulují mikroklima a přispívají k zadržování vody v krajině. Poskytují stabilní prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Kamenité plochy a skalní výchozy omezují možnosti lesnického hospodaření. Svahy s kamenitým podložím a skalnatými výchozy tvoří přirozené ochranné lesy, které pomáhají stabilizovat terén a zamezovat erozním procesům. V těchto místech se často vyskytují specifické skalní rostliny a druhy přizpůsobené extrémnějším podmínkám. Celkově se jedná o vyvážené území s přirozenými ekosystémy, vysokou biodiverzitou a ekologickou funkcí krajiny. Na části je území s archeologickými nálezy, tzv. Kočkův mlýn.

Historický vývoj tohoto ekosystému je ovlivněn jak přírodními procesy, tak činností člověka. Původní krajina prošla geologickými změnami, které formovaly její reliéf. Skalní výchozy a kamenité plochy vznikly v důsledku erozních procesů a pohybů zemské kůry. Postupně se vyvíjely lesní ekosystémy a měnila se druhová skladba dřevin a rostlin v závislosti na klimatických podmínkách. Protékající vodní tok měl vliv na utváření půdních podmínek potoční nivy, což umožnilo vznik lesa lužního charakteru. Přítomnost Kočkova mlýna je dokladem, že zde dlouhodobě docházelo k zemědělským, lesnickým a řemeslným aktivitám, které ovlivnily druhovou skladbu stromů a krajinný ráz lokality.

Cílem v této lokalitě bude výškově rozrůznit lesní porosty – postupně do nich budeme vnášet vhodné směsí dřevin, které mají odlišné růstové vlastnosti a výškové úrovně (např. vysoké stromy, jako jsou duby a buky, se středně vysokými stromy, jako jsou habry a javory) a zachovávat keřové patro. Výchovné zásahy budeme provádět s větší intenzitou, aby byly porosty prosvětlovány postupně v několika fázích a vytvářely tak optimální světelné podmínky i ve spodních patrech lesa. Těmito cílenými zásahy zvýšíme biodiverzitu a vytvoříme příznivé životní podmínky pro různé druhy rostlin, dřevin a živočichů.

Využívání produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa v takto rozmanitém území bude vyžadovat individuální citlivý přístup respektující ekologické podmínky, reliéf terénu i růstové nároky dřevin smíšeného lesa. Nepřístupné nebo hůře přístupné části území ponecháme samovolnému vývoji bez zásahu člověka. V terénně přístupnějších podmínkách budeme realizovat těžbu výběrným nebo skupinovitým způsobem, což podpoří přirozenou obnovu. Do lesnického plánování a vlastního hospodaření integrujeme i ochranu historické funkce lokality Kočkův mlýn.