- LHC Prachatice JPRL 475F, 475C, 475G

- Katastrální území Vitějovice, parcela 1103 (část), katastrální území Nebahovy, parcela 1286 (část)

- Biologicky cenná lokalita, nachází se v příkrém svahu údolí Zlatého potoka. Východní část území ohraničuje EVL a přírodní památka Zlatý potok v Pošumaví s výskytem perlorodky říční a mihule potoční, severozápadní část je ohraničena přírodní památkou U Piláta.

Jedná se o přirozený porost buku na suti, nacházející se v příkrém svahu v údolí Zlatého potoka. Na území se vyskytuje mj. lejsek malý, lejsek šedý, výr velký, kulíšek nejmenší, rys ostrovid, jelen evropský, srnec obecný, muflon obecný.

Tato lokalita je obtížně dostupná se skalními výchozy, nachází se zde suťoviště s prameništěm. Velká část lokality je desítky let obnovována především přirozeným zmlazením buku, jedle a smrku. V lokalitě se nacházejí zbytky původních pralesovitých porostů ve věku přes 180 let se zastoupením buku lesního, jedle bělokoré, smrku ztepilého, borovice lesní, javoru klenu, dubu letního, jasanu ztepilého, třešně ptačí a břízy bělokoré.

Lokalita je součástí nově navržené genové základny Zlatý potok pro buk lesní. V současnosti je zde aplikován jen jednotlivý až skupinový výběr pro podporu a rozvoj přirozeného zmlazení a pro větší diverzifikaci věkové a prostorové struktury porostu.

Název je inspirován již zaniklou sídelní jednotkou Pobočí, která se v údolí nacházela. Lesy patřily k velkostatku Libějovice, jednalo se tedy o schwarzenbergský majetek. Vlivem stáří nebo klimatických vlivů je zde poměrně velké množství rozpadajících se stromů, které obohacují zdejší půdu a navracejí ji živiny. Jedná se o ideální prostředí pro pestrou škálu rostlin a živočichů. Přirozené procesy zde probíhají již několik desetiletí s velmi citlivým přístupem lesníků. Na úpatí protějšího svahu se nacházejí rozvaliny Jägerhausu: dle pověsti zde bydlel hajný, který zemřel tragickou smrtí, když ho pytláci pověsili za nohy hlavou do mraveniště.

Dlouhodobým cílem péče je zachování komplexu květnatých bučin. Managementové zásahy se týkají pouze mírných výchovných zásahů v mladších skupinách. Ve starších kmenovinách chceme provádět pouze jednotlivý až skupinový výběr zaměřený na podporu a rozvoj přirozeného zmlazení a pro diverzifikaci věkové struktury porostů. Větší část porostů lze již nyní vzhledem k jejich charakteru, původu a dlouhodobé absenci hospodářských zásahů zařadit do stupně přirozenosti „les přírodě blízký“, v dlouhodobém horizontu pak směřujících ke stupni přirozenosti „les přírodní“.

V lokalitě budeme provádět následující výchovné zásahy – jednotlivý až skupinový výběr, odstranění košatých a netvárných jedinců, podporu a uvolňování perspektivních semenných jedinců, zdravotní zásahy. Mrtvou hmotu budeme ponechávat v porostu k zetlení. Stěžejní bude i ochrana dřevin proti spárkaté zvěři – nátěr proti okusu náletů jedle bělokoré a proti loupání kůry vysokou a mufloní zvěří.

- LHC Janovice, JPRL 102 A1; 102 A 17/9/5

- katastrální území Malá Morávka, parcela číslo 1396/1

- Hrubý Jeseník, II. zóna CHKO Jeseníky, EVL Praděd, Ptačí oblast Jeseníky.

- ochranné pásmo zdroje minerálních vod, les ochranný pod hranicí stromové vegetace/VIII.LVS

Jedná se o staré smrkové zapojené porosty s několika porostními patry, místy (ve vyšších polohách) rozvolněnější. Pokryvnost bylinného patra kolísá dle lokálních světelných podmínek. Vyskytuje se zde hojně metlička křivolaká, třtina chloupkatá, borůvka, plavuně, žebrovice různolistá, bika lesní, podbělice alpská, sedmikvítek evropský. Půda je kamenitá, na minerálně chudých silikátových horninách.

Na lokalitě je vyhlášena genová základna smrku ztepilého, fenotypové kategorie A. Smrk se přirozeně zmlazuje především na mrtvém dřevě.

Lesy kolem horní hranice stromové vegetace prošly mnoha výraznými změnami historického využití. Horní hranice lesa se měnila v návaznosti na lidskou činnost. Nejdříve docházelo k výraznému odlesňování svahů Pradědu z důvodů potřeby dřeva pro těžbu a zpracování rud. Přirozené zmlazení horského lesa bylo limitováno pastvou ovcí a skotu. K rozsáhlým škodám ve zdejších lesích docházelo také v důsledku tzv. abiotických činitelů, především větru. V této lokalitě byla jednou z nejničivějších událostí větrná kalamita v prosinci 1868 a v lednu 1955.

V lesních porostech na této lokalitě lesnickou činnost omezujeme na prevenci šíření kalamitních škůdců a na podporu přirozené obnovy lesa. Hospodaření bez úmyslných těžebních zásahů zaměřujeme na vnos melioračních a zpevňujících dřevin s ohledem na zachování stability a věkové rozrůzněnosti porostu.