- LHC Jeseník, JPRL 514 A, 514 B, 514 D, 505 A

- podhůří Rychlebských hor, severozápadně od obce Žulová

- katastrální území Vlčice u Javorníka, p.č.: 4040, 4067, 4068, 4070, 4071, 4077,4080,4081 katastrální území Vojtovice, p.č.: 18/1-19, 82/3, 100/8, 9/1-10

Lesní porosty lemující Vojtovický potok v úseku od obce Vojtovice po státní komunikaci mezi obcemi Tomíkovice a Buková.

Na větší části lokality se nachází lesní porosty s jasany, olšemi, duby a vtroušeným jilmem lemující Lánský potok, přičemž v západní části se území rozšiřuje a zaujímá i širší území po obou stranách toku, kde převažují porosty se zastoupením buku a lípy. Plocha kolem vodního toku je místy rozšířena o bezlesí.

Část ostrova byla ještě v minulém století využívána jako pastviny a pole. Porosty jsou obklopeny zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Vývoj lesních porostů byl dlouhodobě velmi málo ovlivňován. Samovolně vzniklé porosty se vyznačují přírodě blízkou druhovou skladbou. Po nedávných pozemkových úpravách došlo k vytvoření širšího pásu kolem vodního toku přirazením dalších pozemků a vytvořením bezlesí.

V západní části ponecháme několik částí porostu PSK 514 D 13 o celkové výměře cca 1 ha k přirozenému vývoji. Kolem vodního toku provedeme obnovu porostů až na konci fyzické zralosti stromů obnovními prvky do velikosti 0,30 ha. Budeme preferovat přirozenou obnovu stanovištně vhodných dřevin.

LHC Nepomuk:

• 216A11 – 1,65 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 7, zast.: AK 55, BO 25, BOC 10, DBZ 10

• 216A14a – 0,83 ha, věk 137 let, HS 401e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: BO 50, BOC 20, DBZ 20, MD 10

• 216A14b – 0,38 ha, věk 137 let, HS 406e, SLT 1Z, zakm: 6, zast.: DBZ 40, TR 30, AK 10, HB 10, JS 10

• 216A14c – 2,27 ha, věk 141 let, HS 406e, SLT 3C, zakm: 8, zast.: AK 40, BO 30, DBZ 10, BOC 10, MD 5, JS 5

• 216B02d – 0,15 ha, věk 19 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 9, zast.: DBZ 60, JS 40

• 216B11a – 6,08 ha, věk 107 let, HS 401e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: SM 35, BO 20, AK 15, BOC 15, DBZ 5, MD 5, DG 3, JD 2

• 216B11b – 2,94 ha, věk 107 let, HS 406e, SLT 3C, zakm.: 8, zast.: AK 65, BO 15, BOC 10, MD 5, DBZ 5

• 216C11 – 4,46 ha, věk 114 let, HS 406e, SLT 2C, zakm.: 7, zast.: AK 50, BO 15, SM 10, BOC 10, DBZ 10, JS 5

• katastrální území Hradiště u Blovic, parcela č. 681, k.ú. Vlčice u Blovic, parcela č. 1065 – část

Lokalita Smeredovské stráně se nachází v Plzeňském kraji a je součástí k.ú. Hradiště a Vlčice u Blovic. Oblast je charakteristická svou členitou krajinou, kde se prudké svahy nad řekou Úslavou vyznačují smíšenými lesními porosty se zastoupením akátu, borovice a dubu zimního. Řeka Úslava zde vytváří údolí, které je ekologicky významné díky rozmanité vegetaci a fauně. Strmé svahy jsou obtížně přístupné, což přispívá k zachování přirozeného ekosystému. Smíšená kmenovina na prudké nepřístupné stráni nad řekou Úslavou není hospodářsky využívána. Jedná se o věkově i růstově rozrůzněnou smíšenou kmenovinu, často zakrslého růstu, která plní významnou půdoochrannou funkci na suťovitém, místy skalnatém prudkém svahu nad řekou Úslavou. Dílec 216 C je součástí ÚSES LBC Vlčice, což zdůrazňuje jeho ekologický význam v rámci krajinného systému. V porostech je patrné snížené zakmenění, to vede k postupnému prosychání a odumírání jednotlivých stromů. Tento proces ovlivňuje strukturu lesního ekosystému, ale zároveň přispívá k podpoře přirozené sukcese a obnovy lesního společenstva.

Ekologická hodnota této lokality spočívá v zachování přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou, poskytujících útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Porosty na svazích nad řekou hrají klíčovou roli při regulaci odtoku vody, čímž pomáhají stabilizovat hydrologickou rovnováhu a minimalizovat riziko eroze a záplav. Navíc představují důležitý krajinotvorný prvek, který podporuje ekologickou stabilitu regionu.

Jedná se o ekologicky významnou oblast s členitou krajinou a smíšenými lesními porosty. Prudké svahy spolu s vodním tokem vytvářejí přirozený ekosystém, který je obtížně přístupný, a tedy méně narušený lidskou činností. Současný stav lokality Smederovské stráně vyžaduje ochranu přirozených ekosystémů s různorodou vegetací, která se zde postupně adaptovala na náročné stanovištní podmínky. Smíšené lesní porosty, tvořené především akátem, borovicí a dubem zimním, se přizpůsobily místnímu klimatu a půdnímu složení. Ekologická hodnota této lokality spočívá nejen v její biodiverzitě, ale také v hydrologické funkci. Vegetace na svazích stabilizuje vodní režim, zabraňuje erozi půdy a minimalizuje riziko záplav. Strmý a členitý terén omezuje možnosti hospodářského využití oblasti. Vzhledem k nerentabilní ekonomické náročnosti těžby dřeva se primární péče zaměřuje na ochranu přírodních procesů: přirozený sukcesní vývoj a ponechání odumřelých stromů podporují zmlazování dřevin, růst mechorostů a hub. Rozklad mrtvé dřevní hmoty poskytuje živiny půdě a vytváří základ pro rozmanitost saprofytických organismů, jako jsou bakterie, houby a některé druhy prvoků (např. bičíkovci). V oblasti ostrova budou udržovány pouze turistické stezky a cesty z důvodu bezpečnosti návštěvníků, odstraňování překážek a popř. opatření proti erozi.

Prudké svahy nad řekou Úslavou byly původně pokryty smíšenými lesy, kterým dominovaly listnaté druhy jako dub zimní, habr a buk, které se přirozeně vyskytovaly v této části střední Evropy. Skalnaté a suťovité podloží poskytovalo specifické podmínky pro vegetaci. Vytvořil se tak ekosystém méně ovlivněný lidskou činností. Vzhledem k svahovitému reliéfu krajiny nebyla oblast nikdy plně hospodářsky využívána. V průběhu posledních staletí se zde tak mohla naplno vyvinout sukcesní struktura lesních porostů, kde se střídají borovice, dub zimní a akát, přizpůsobené půdním podmínkám. Absence hospodářského využití umožnila přežití chráněných druhů rostlin i živočichů.

Péči zaměříme na zachování samovolného vývoje porostů, tzn. porosty budou ponechány přirozené sukcesi. Podpoří se tak regenerace lesa a zachování jeho ekologické stability. Tento přístup bude minimalizovat zásahy do přírodního ekosystému a umožní jeho dlouhodobou adaptaci na měnící se podmínky. Nahodilé těžby budeme vzhledem k exponovanosti stanoviště realizovat pouze na místě výskytu kalamitních hmyzích škůdců, především kůrovců. Napadené stromy budou pokáceny a asanovány. Vytěžená dřevní hmota zůstane v porostech k zetlení. Ponecháním mrtvého dřeva vytvoříme nejenom úkryty pro různé druhy živočišných a rostlinných společenstev, ale i substrát pro jejich vývoj. Pouze v přístupnějších částech lokality budeme postupně redukovat akát individuálním výběrem stromů, abychom regulovali jeho zastoupení a podpořili obnovu přirozené druhové skladby lesa.