
přestárlá kmenovina na prudkém kamenitém svahu západní expozice nad říčkou Teplá s velkým podílem starých stromů a mrtvého dřeva jako biotopu druhů vázaných na tlející a odumřelé dřevo: xylofágního a saproxylického hmyzu, hub a dutinového ptactva
• LHC 1441 Teplá
• PRL 400 C
• Katastrální území Bečov nad Teplou, parcela 2131/4 - část
Lokalita se nachází v krajinné památkové zóně Bečovsko. Péče je zde zaměřena na zachování estetické hodnoty krajiny včetně historických prvků, s přirozenou vegetací, která na svazích roste a pomáhá zpevňovat půdu i snížit riziko eroze. Z dřevin se jedná především o buk, javor, břízu, jasan, v nižších partiích u vodního toku pak olši. V keřovém a bylinném patru se nachází například líska, ostružiník a pryšec. Díky přítomnosti starých stromů a mrtvého dřeva poskytuje tento les útočiště pro mnoho druhů hmyzu, ptáků a dalších živočichů svým vývojem vázaných na odumírající a odumřelé dřevo.
Jedná se o les zvláštního určení se zvýšenou půdoochrannou funkcí; v prudkém západním svahu převládá soubor lesních typů „4N, dále 4Y, 4Z, 0Z“. Tyto konkrétní soubory jsou typické pro kamenité, živné bučiny s mírně kyselým až neutrálním pH, často na kamenitých nebo štěrkovitých svazích. Lokalita je zajímavá zbytkem 200 let starého smrko-borového porostu. Jeho vývoj byl v minulosti poznamenán požárem, který vytvořil rozsáhlá bezlesí. Pravděpodobně ovlivnil nejen složení půdy, ale i následnou regeneraci lesa a měl vliv i na rozvoj zdejšího ekosystému. Proto se zde v některých částech stále objevují pionýrské druhy rostlin a stromů osidlující narušená stanoviště. Je to především bříza a osika, které připravují půdu pro dlouhověké druhy jako smrk. Patrné skalní výchozy na většině plochy „ostrova“ jsou porostlé mechorosty a lišejníky vázané na tyto ekosystémy. Kořenové systémy stromů zpevňují kamenitý svah a brání erozi.
Na kamenitých a štěrkovitých svazích se původně vyskytovaly živné bučiny, typické pro soubory lesních typů kamenitých bučin. Tento typ lesa je charakteristický přítomností buku lesního, javoru klenu, případně dalších listnatých dřevin, které podporovaly půdoochrannou funkci svahu díky hluboko kořenícím systémům.
Historický požár způsobil rozsáhlé odlesnění, které zásadně ovlivnilo půdní podmínky, a zanechal půdu obohacenou o popel. Zároveň přechodně narušil její stabilitu. Tato událost umožnila přirozenou obnovu pionýrských druhů dřevin, jako jsou bříza bělokorá a topol osika. Ty rychle osídlily narušená stanoviště a postupně připravily podmínky pro dlouhověké dřeviny, jako je smrk ztepilý a borovice lesní. Smrko-borový porost, dnes starý přibližně 200 let, se na lokalitě obnovil jako dominantní ekosystém. Přestárlé stromy zde hrají klíčovou roli v stabilizaci kamenitého svahu, podporují půdoochrannou funkci. Tato lokalita je důležitým příkladem, jak přírodní procesy, jako je požár a následná regenerace, ovlivňují lesní ekosystém.
Těžební zásahy budeme realizovat především ve smrkových částech, protože jsou zde méně ekologicky stabilní než ostatní dřeviny. Cílem je snížení podílu monokultur a podpora smíšených lesů. Borové porosty na skeletových půdách ponecháme převážně bez zásahu, čímž bude zajištěna stabilizace svahů. Budeme provádět úrovňové výchovné zásahy ve skupinách lípy, klenu a břízy, abychom zajistili kvalitní růst porostů, podpořili biodiverzitu a stabilizovali porosty. V rozvolněných částech březových porostů budeme provádět podsadbu uvedených klimaxových dřevin z důvodu zvýšení druhové pestrosti dřevin přirozené druhové skladby (vnos buku lesního, jedle bělokoré nebo javoru klenu) a následnému zlepšení stability lesa. Část „ostrova“ se skeletovitým povrchem ponecháme přirozenému vývoji specifických sukcesních ekosystémů.











prostorově a věkově diferencovaný smíšený porost s velkým zastoupením starých buků, jedlí a ponechaného tlejícího dřeva s významnou biodiverzitou
• LHC: 1517 Přeštice
• JPRL: dílec 305 C
• katastrální území: Červené Poříčí pozemek p.p.č. 327/1 část
Ostrov obnovy přírody Stramchyně je tvořen převážně směsí různě starých buků a jedlí, někteří jedinci dosahují vysokého věku. Jedlová populace ve vrcholové části je poměrně různověká. Různá míra rozvolnění stromového zápoje vytváří v této oblasti specifické stanovištní podmínky s různou možností přístupu světla a přirozenou větrnou disturbancí. Ta napomáhá sukcesi, udržuje biodiverzitu a specifické prostředí poskytující životní podmínky pro určité druhy organismů. Význam tohoto stanoviště spočívá tedy nejen v diverzifikaci přírodních podmínek, ale také v ojedinělé přechodové zóně mezi různými typy lesa (jedlo-bukový), která může být klíčovou pro zachování a rozvoj různých druhů lesních biotopů.
Vrcholová část Stramchyně si zachovala charakter přirozeného lesa s různými fázemi vývoje od mladých semenáčků až po odumírající jedince.
Na východní straně se v malých enklávách přirozeně obnovují javor babyka a jilm horský. Vzhledem k malému hospodářskému významu těchto dřevin je ale jejich zastoupení minimální.
Současný stav lze charakterizovat jako ekologicky významný lesní komplex s přirozenou sukcesí. Převaha buků a jedlí různého věku vytváří mozaikovitou strukturu a přechod mezi přírodními enklávami a hospodářskými lesy. Rozvolnění stromového zápoje přináší lepší podmínky pro vnos dalších druhů dřevin, jako javor babyka a jilm horský, a podporuje jejich přirozenou obnovu. Mikroklimatické podmínky v kombinaci s různou expozicí terénu umožňují rozvoj bohatého bylinného patra, sasankou hajní, plicníkem lékařským, kapraďem samcem, nebo mařinkou vonnou. Oblast má nejen ekologický, ale i krajinářský význam, neboť představuje unikátní přechodovou zónu mezi jedlo-bukovými porosty, což zajišťuje vysokou míru biodiverzity. Ponechání odumřelého dřeva v ekosystému podporuje saproxylické organismy, které pomáhají obnově lesních struktur. Z živočišné říše lze zmínit datla černého, sýce rousného nebo roháče obecného.
Historický vývoj tohoto ekosystému byl ovlivněn přirozenou sukcesí, klimatickými změnami a lidskou činností. Smíšené lesy s převahou buku a jedle se postupně vyvíjely v závislosti na půdních podmínkách, dostupnosti vody a přirozeném šíření druhů. Již od středověku docházelo k prvním lidským zásahům, jako byla pastva a těžba dřeva, což vedlo k fragmentaci lesů a změnám v druhovém složení. Tyto aktivity narušily přirozenou dynamiku ekosystému a postupně vytlačily některé původní druhy. Dnes dochází k postupné přirozené obnově lesa, kde díky rozvolněné stromové struktuře mohou expandovat různé druhy dřevinného, keřového a bylinného patra. Vzácně se zde začínají objevovat druhy jako javor babyka nebo jilm horský, které obohacují druhovou skladbu lesa.
Péči o vrcholovou partii Stramchyně budeme směřovat na zachování přirozeného lesa a podporu jeho ekologických funkcí. Hospodářské zásahy povedou k zachování různorodých fází vývoje lesa, od mladých semenáčků až po odumírající stromy. Budeme ponechávat větší množství mrtvého dřeva v porostu, což podpoří saproxylické organismy a přirozené rozkladové procesy. Ve vrcholové části budeme podporovat zachování jedle bělokoré a vzácně se vyskytujících dřevin jako jsou například javor babyka a jilm horský. Pro jejich dlouhodobé zachování bude zásadní snížení tlaku lesní zvěře, která ohrožuje úspěšnou obnovu těchto druhů. V rámci ochrany území bude vybrána část jako bezzásahová, kde se tak umožní spontánní sukcese a přirozený vývoj lesa bez zásahů člověka. Na základě sledování ekosystému budeme provádět cílené zásahy směřující k zachování biodiverzity lokality (například ochrana semenáčků před zvěří).














