- LHC Luhačovice, JPRL 306 D08, 306 C08.

- Katastrální území Slavkov u Uh. Brodu, pozemek p.č. 3370, 3544, 3371.

- Lokalita je součástí CHKO Bílé Karpaty

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calce¬olus L.) je terestrická orchidej eurasijského rozšíření vysoká 20-45 cm, s lody¬hou přímou, listy vejčitými až podlouhle kopinatými, většinou   jednotlivým květem (vzácněji po 2-3), okvětí je tvořeno čtyřmi hnědočervenými lístky a bačkůrkovitým žlutým pyskem. Kvete od května do června. Obývá zejména světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, květnaté a okroticové bučiny), křovinaté stráně a také nelesní biotopy (vlhčí varianty širokolistých trávníků aj.), zvláště na zásaditých substrátech. V České republice roste roztroušeně až vzácně od nížin do podhůří. Počet lokalit se blíží stovce. Je vedena jako silně ohrožený druh v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR a ve stejné kategorii je chráněna podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Její ochranu rovněž zajišťují mezinárodní úmluvy CITES a Bernská konvence.

Z původně zapojeného lesního porostu se zastoupením smrku ve věku 80 let byla těžbou vytvořena mozaika otevřených biotopů, které jsou vhodné pro tuto vstavačovitou rostlinu.

Do počátku 20. století byla lokalita součástí komplexu květnatých bělokarpatských luk s roztroušenými duby a výskytem všivce statného (Pedicularis exaltata), střevíčníku pantoflíčku a dalších vzácných bylin. Zájmová plocha představující přibližně severozápadní čtvrtinu původního lučního komplexu v katastrálním území Slavkov byla následně zalesněna smrkem, zbylé louky v sousedství byly posléze vyhlášeny jako národní přírodní rezervace Porážky. I v zalesněných partiích se dochovala řada původních světlomilných rostlinných druhů, včetně druhů vzácných, z nichž nejvýznamnější je střevíčník pantoflíček.

Po prosvětlení smrkového porostu v posledních letech se do přízemní vrstvy místy dostává více světla, což podporuje růst a kvetení světlomilných lučních druhů, které zde dosud kvetly málo či přežívaly ve vegetativním stavu nebo v půdní bance semen. Bohatší kvetení následkem prosvětlení je viditelné také u samotného střevíčníku – v roce 2019 bylo v podrostu lesa nalezeno 8 kvetoucích lodyh, zatímco v roce 2024 jich bylo už 27.

Management zaměříme na provádění opatření ve prospěch střevíčníku pantoflíčku a dalších vzácných druhů rostlin, např. zvonku hadincovitého (Campanula cervicaria) nebo kosatce trávovitého (Iris graminea). Postupně budeme v místech výskytu vzácných druhů provádět těžbu jednotlivým nebo skupinovitým výběrem.

Do budoucna budeme realizovat přeměnu druhové skladby současného smrkového porostu formou podsadeb stanovištně vhodnými dřevinami. Výsledkem bude vznik věkově i druhově pestrého porostu s podporou výskytu vzácných druhů rostlin.

V případě potřeby budeme provádět výsek keřového patra. Tak, aby byly zachovány vhodné světlostní podmínky pro tyto druhy rostlin.

- LHC Vítkov, JPRL 535 A

- katastrální území Nové Těchanovice (706817), parcela číslo 536/1, 536/11, 538/2 a 587/2.

- Nízký Jeseník, Přírodní park Moravice. Lesní porosty kolem meandrujícího toku řeky Moravice.

- Ostrovem vede značená turistická trasa – E3 Svatojakubská cesta – Moravskoslezská

Les má znaky výběrného lesa. Jedná se o svahovitý terén s vystupujícím břidlicovým podložím, v částech najdeme mladé lesní porosty s bohatou dřevinou skladbou. Lokalita je součástí modelového objektu pro převod na přírodě bližší lesnictví, kdy je obnova prováděna formou malých obnovních prvků s maximálním využitím přirozené obnovy.

V lokalitě jsou převážně zastoupeny tyto dřeviny: jedle bělokorá, modřín opadavý, javor klen, jasan ztepilý, dub letní, třešeň ptačí a bříza bradavičnatá. Najdeme zde bohaté keřové patro. Oblast svou skladbou vytváří hodnotný prvek biodiverzity.

Původně se zde vyskytovaly jedlové porosty s přirozenou obnovou doplněné v příměsi jeřábem ptačím, břízou bradavičnatou a javorem klenem. V 19. století byly porosty částečně ovlivněny přestavbou z důvodu potřeby smrkového dříví v blízké papírně. Vzhledem k prudkému svahu, se však zachovaly fragmenty původního jedlového lesa pro těžbu v nedostupných částech. Východní část lokality byla na přelomu 20. a 21. století postižena chřadnutím smrkových porostů. Dnes je tato část obnovena převážně umělou obnovou ve směsi dřevin, které dominuje buk lesní.

Péči o lesní porosty zaměříme na zachování lesního komplexu přírodě blízké druhové skladby, specifické pro porostní typ smíšený s bohatší strukturou a texturou. Takové hospodaření je zaměřeno na jemnější, výrazně maloplošné a výběrné formy hospodaření, pokud možno s dlouhou obnovní dobou, dále pak již nepřetržitou. Preferovat chceme hospodářsky cenné nebo vzácné dřeviny v úrovni, včetně preference kvalitních pionýrských druhů (bříza). Důraz je kladen na zásadní šetření podúrovně. Vznik menších porostních mezer po zásahu bude východiskem pro podporu stabilizace a biodiverzity a zvýšeného podílu přirozené obnovy.  Postupně bude docházet k rozšiřování porostních mezer a skupin obnovy. V prostorách mezi skupinami budeme zároveň aplikovat výběrné principy – zdravotní, zušlechťovací a zralostní výběr, čímž je možno dosáhnout věkově a prostorově diferencovaného lesa v převážně skupinovitém uspořádání vývojových fází.

S ohledem na adaptační strategii LČR s.p.  budou součástí ostrova obnovy přírody biotopové stromy dle výběrových kritérií. V porostech budeme průběžně ponechávat dříví k samovolnému rozpadu, mimo turistickou trasu, kde je nutno prioritně zohlednit bezpečnost osob.