- LHC: 1466 Ronov nad Doubravou, JPRL 508B12a

- Katastrální území Třemošnice nad Doubravou (770736), parcela č. 204/1, 688/4, 689/3, 691/1, 691/2

- Lokalita se nenachází na území CHKO ani MZCHÚ, zároveň není součástí systému Natura 2000

V lokalitě se nachází přirozená společenstva dubohabřin s mozaikovitým výskytem středního lesa jako pozůstatku tradičního způsobu hospodaření. Chceme zde podpořit věkové a prostorové diferenciace již od nejmladších fází vývoje porostu s důrazem na stanovištně původní dřeviny. Je žádoucí i podpora druhů živočichů a rostlin vázaných na světlé lesy se zvláštním akcentem na dutinové druhy ptactva a netopýrů.

Hlavním typem vegetace v lokalitě jsou hercynské dubohabřiny na živných půdách. Lesní porosty jsou zde relativně zachovalé s menším množstvím mrtvého dřeva, doupných stromů a stromů ve stadiu rozpadu. V druhové skladbě převažuje dub, habr a lípa, dále je zde zastoupena široká paleta listnatých dřevin původní druhové skladby. Mimo to je zde zastoupen stanovištně nepůvodní dub cer a modřín. Bylinné patro je zde druhově poměrně bohaté se zastoupením druhů typických pro společenstva dubohabřin (svízel vonný, strdivka nící, lipnice hajní, hrachor jarní). V rámci lokality se vyskytuje poměrně velké množství vícekmenných jedinců, jejichž předpokládaný původ je z pařezové výmladnosti. Přítomné porosty tak mají v některých částech charakter středního lesa případně nepravých kmenovin. Ve světlejších částech porostů dochází k přirozené obnově dubu, habru a lípy, ve zmlazení se vyskytují i další listnaté dřeviny, přítomnost přirozené obnovy je částečně limitována vlivem spárkaté zvěře. Terén je převážně mírně zvlněný, s několika izolovanými skalními výstupy, přispívajícími k rozmanitosti lokality. Vlastní území je situováno v pásu převážně zemědělských pozemků na pravém břehu Doubravy mezi souvisle zalesněnými komplexy na hřebeni Železných hor a v údolí Doubravy a má tak mimořádný význam pro lokální biodiverzitu.

Na území doposud probíhalo běžné lesnické hospodaření s nízkou intenzitou danou izolovanou polohou v zemědělské krajině. Způsob vzniku současných porostů lze dnes dovozovat pouze na základě historických leteckých snímků. Podle stavu z roku 1938 se jedná o souvislou plochu mladých listnatých porostů bez výrazné diferenciace s výjimkou ponechaných výstavků z předchozí generace porostů, již po 20 letech však porosty vykazují výraznou výškovou diferenciaci. To nasvědčuje výmladkovému původu rychleji odrůstajících ploch. Lze tak dovozovat, že v minulém obmýtí bylo na lokalitě hospodařeno velkoplošnými sečemi s ponecháním části horní etáže, následný porost pak vznikal jak zmlazením z horní etáže, tak vegetativně pařezovou výmladostí. Díky tomuto specifickému způsobu hospodaření v minulosti mají současné porosty často charakter tvaru středního lesa. V posledních desetiletích se těžební zásahy prováděly pouze formou nahodilých těžeb, kdy byly zdravotním výběrem těženy pouze jednotlivé stromy či jejich skupinky.

Hlavním předmětem plánované péče je zachování přítomných dubohabřin a lokálního charakteru středního lesa, který je z biologického hlediska cennější než běžný vysoký les. V tomto ohledu budeme maximálně podporovat přirozenou druhovou skladbu lesních porostů, v rámci péče podpoříme i méně zastoupené dřeviny původní druhové skladby. Porosty budeme v maximální míře obnovovat přirozeně, uplatňovat budeme obnovu generativní i vegetativní (pařezová výmladnost). Této obnovy dosáhneme prací se světlem v rámci cílených těžebních zásahů. Díky uvedeným těžebním zásahům dosáhneme u stávajících porostů obecně sníženého zakmenění s variabilními světelnými poměry. Cílem lesnického hospodaření je členitější prostorová výstavba porostů s diferencovanou horizontální a vertikální strukturou a pestřejší druhovou skladbou. Horní etáž bude tvořit kostra z jedinců dubů (lip) vegetativního původu (výstavky). Dalších etáže budou tvořit jedinci vegetativního i generativního původu. Tohoto stavu dosáhneme prostřednictvím delší obnovní doby a vhodnými těžebními zásahy s různou mírou intenzity. Zejména v částech, kde bude záměrem podpora charakteru středního lesa, bude nutný výraznější zásah do horní etáže. Obnovu porostů budeme realizovat prostřednictvím maloplošných clonných sečí, předsunutých clonných kotlíků, vícefázových clonných sečí, ev. budeme provádět jednotlivý nebo skupinový výběr (práce se světlem). V lesních porostech zajistíme dostatečnou přítomnost mrtvého dřeva k zetlení v podobě odumřelých, doupných a biotopových stromů. Zároveň budeme postupně snižovat zastoupení stanovištně nepůvodních dřevin, zejména modřínu.

- LHC Litvínov 1489, oddělení a dílec: 185 A

- Katastrální území Havraň parcelní číslo 489/2; 506/1; 1034; 507; 508; 504/1; 509; 510; 511; 512; 513; 514.

- Lokalita navazuje na obec Havraň

Havraňský les je jednou z mála zalesněných oblastí v oblasti rozsáhlých lánů. Konkrétně se jedná o oblast zhruba 3 500 ha polí, luk a obcí, uprostřed kterých se tento zhruba 13 hektarový lesní komplex nachází. Poskytuje tak habitat pro druhy vázané na lesní porosty. Dlouhodobě udržovaný charakter lesa prezentuje příměstský typ lesa pěstovaného s důrazem na výběr jednotlivce nebo skupin.

Svým umístěním lesní porosty prezentují charakterem bohaté habrové doubravy s pestrým bylinným patrem, s bohatým jarním a letním aspektem. Dřevinná skladba je tvořena především dubem letním s příměsí ostatních dřevin.

V porostech s dlouhodobější historií je převaha dubu letního (Quercus robur) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). V podúrovni lesního porostu se vyskytuje javor babyka (Acer campestre). Zastoupení borovice a jasanu se postupem let snižuje, a to v důsledku prosychání porostu. Prosvětlený charakter lesa poskytuje možnost růstu řadě světlomilných dřevin a bylin v podrostu.

Druhá část mladšího charakteru je tvořena dřevinami spíše pionýrského typu, a to borovicí lesní (Pinus sylvestris), modřínem opadavým (Larix decidua) s příměsí jasanu ztepilého, dubu letního, javoru klenu (Acer pseudoplatanus).

Bylinné patro je tvořeno zástupci violek (Viola sp.), hrachoru (Lathyrus sp.), svízelů (Gallium sp.) a jiných bylin jarního a letního aspektu.

Hospodaření v lese u Havraně má dlouhou historii spojenou s vývojem obce. Tím, že se jedná o izolovaný lesní komplex, bylo pravděpodobně dříví využíváno pouze pro potřeby obce. Zásahy byly směřovány na jednotlivce, a to negativním výběrem v době, kdy byly na okraji fyziologického stáří. Část lesního komplexu byla v 60. letech minulého století uměle vytvořena, a to zalesněním travnatých ploch v severní a jižní části. Tento rozdíl je patrný z historických leteckých snímků.

Lesnické hospodaření zde bude probíhat v souladu s dlouhodobě nastaveným trendem, který je v oblasti realizován. Konkrétně to budou zásahy cílené na výběr jednotlivců, případně skupin. Důležité je zvolení dostatečné intenzity pro podporu dubu, který je v oblasti dřevinnou hlavní, vyžadující významné prosvětlení pro svou obnovu. Výrazné prosvětlení je žádoucí rovněž pro zmíněné bylinné patro.

Naším dlouhodobým cílem je výšková diverzifikace porostu tvorbou malých obnovních prvků tak, aby bylo zastoupeno co nejvíce tloušťkových tříd. Ponechávat budeme v horních etážích přestárlé výstavky bez plánovaného smýcení, jako podporu druhů vázaných na mrtvé dřevo.

Charakter oblasti, její umístění, vegetační podmínky a tlak zvěře zohledníme v případné podpoře přirozené obnovy, tj. přípravou půdy mechanickou i chemickou v místech, kde bude v semenných letech potřeba podpořit ujímavost semenné suroviny proti významnému faktoru buřeně živného stanoviště.

Upřednostníme přirozenou formu obnovy s podporou méně zastoupených druhů dřevin a výběrem cílových jedinců v juvenilních stádiích.

V mladších porostech bude výchova cílená na podporu dubu a cenných listnatých dřevin (třešeň, javor). Ostatní druhy dřevin zachováme pro zajištění dostatečné biodiverzity, nebude k nim však přistupováno jako k cílovým, tedy dlouhodobě stabilizované kostře porostu.