- LHC Prostějov, JPRL 711A,711B

- Katastrální území Týn nad Bečvou, pozemek p.č. 1003/3

- Nadmořská výška 260-380 m n.m.

- 49.5183600N, 17.6261460E

Převažují zde porosty kmenovin ve stáří kolem 150 let s habrem, bukem, dubem, a lípou ve směsi s dalšími dřevinami (bříza, jilm, javor klen, javor mléč, osika, jasan, modřín, smrk). Ve vazbě na morfologii svahu je porost značně druhově i výškově diferencován. Na skalních výchozech převládá porost výrazně nižšího vzrůstu (dub, habr) s podílem stromů výmladkového původu – stanoviště zakrslá dubová bučina a skeletová dubová bučina. V konkávních sníženinách na sutích a hlubších skeletnatých půdách převládá vrostlá kmenovina buku ve směsi s lípou, jasanem a jilmem – stanoviště lipodubových bučin a lipových javořin.

Specifickým typem porostu je souvislá výmladková mlazina/tyčkovina v horní části svahu pod hradbami.

Na uvedenou mozaiku biotopů je vázaná řada ohrožených či silně ohrožených druhů. Z ptáků vedle šplhavců například holub doupňák, z plazů ještěrka obecná nebo užovka hladká. Z chráněných obratlovců se vyskytuje ve vazbě na dutiny a blízké hradní prostory celá řada druhů netopýrů. Z bezobratlých je to například jasoň dymnivkový.

Jedná se o ochranný les na mimořádně nepříznivém stanovišti. Prudký svah na S - SZ expozici se skalními výchozy a sutěmi na pískovcovém podloží. Porost je převážně tvořen diferencovanou, nepravidelně zakřivenou listnatou kmenovinou.

Porosty přiléhají svou horní částí hranicí bezprostředně k hradnímu opevnění hradu Helfštýn. Opevnění se zde datuje již od 14. století a prudký zalesnění svah ve směru na západ a sever k řece Bečvě představoval přirozenou ochrannou bariéru hradu. Dle dobových materiálů se zde les vyskytoval i v minulých stoletích a vzhledem k obtížné technologické přístupnosti a půdoochranné funkci je jeho hospodářské využívání omezené i v současnosti. Svah také limituje pohyb turistů, kteří jinak navštíví hrad a jeho okolí v počtu i více než 100 tis. ročně. Část předmýtního porostu bezprostředně pod hradem byla v roce 2012 odstraněna a ponechána bez zalesnění k vegetativní obnově výmladností na ploše cca 1,12 ha.

Většinu plochy mýtních porostů ponecháme samovolnému vývoji. Těžbu jednotlivých stromů budeme realizovat pouze v souvislosti s bezpečností návštěvníků v okolí hradu a komunikací. Úmyslnou těžbu budeme provádět pouze v případě šíření akátu z okolních porostů a potřeby jeho redukce. Hmota zůstane převážně v porostu k zetlení, pojezd techniky po ploše porostu nepředpokládáme. Umělou obnovu neplánujeme. Vyšší stav zvěře částečně limituje přirozenou obnovu vtroušených dřevin. V případě nutnosti budeme v mezerách provádět individuální ochranu proti zvěří (např. jilm horský, javor mléč). Na ploše vylišené jako bezlesí předpokládáme udržení tvaru nízkého lesa. Výchovným zásahem budeme preferovat dřeviny cílové skladby – javor klen, lípa, jilm horský, dub, habr, buk před topolem osikou, vrbou bílou a jívou. Výchovou dojde vedle úpravy dřevinné skladby také k postupné redukci počtu výmladků v trsech s ponecháním 2-3 průběžných kmenů, rozvolnění a diferenciaci zápoje.

- LHC Konopiště, oddělení a dílec a porostní skupina: 710 A 16, 710 D 7, 710 F 7 včetně bezlesí starých lomů, 711 B 17/10, 712 A 17/03b, 712 D 17b, 712 D 5a, 712 D 6,  712 D 9, 712 D 17a

- Katastrální území Krhanice, pozemky č. 682/1, 685/1

- Lokalita propojuje cenná území PR Grybla a PP Vlčí rokle

Kompaktní a poměrně rozsáhlý komplex Hornopožárského lesa zahrnuje dvě maloplošná zvláště chráněná území, jimiž jsou Přírodní rezervace Grybla a Přírodní památka Vlčí rokle (dále jen „ZCHÚ“). V obou ZCHÚ se nalézají zachovalá lesní společenstva v převážně obtížně dostupných terénech (příkré svahy v Gryble a sutě až kamenná moře ve Vlčí rokli). Zastoupen je gradient od bučin přes suťové lesy po teplomilné doubravy. V obou ZCHÚ je minimalizováno hospodaření, což přispívá k samovolnému rozvoji lesní struktury, včetně starých a biotopových stromů, mrtvého dřeva, světelné mozaiky a přirozené obnovy dřevin. I do budoucna budou v ZCHÚ zachovány porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou bez zásahu.

Prostor mezi chráněnými územími, na němž se zřizuje ostrov přírody, obsahuje fragmenty přírodě blízkých porostů se zvýšeným výskytem starých a biotopových stromů, suťových výstupů a dalších ekologicky hodnotných stanovišť, včetně zvláštního fenoménu starých opuštěných kamenolomů. Uvedená „infrastruktura“ má při vhodně nastavené ochraně a podpoře potenciál propojovat ZCHÚ ve smyslu zahuštěné sítě tzv. nášlapných kamenů. Tím dojde k posílení konektivity lesních stanovišť a populací nejen výše uvedených druhů organismů. Ostrov přírody obsahuje soustavu v uvedeném smyslu perspektivních porostů.

Současný stav předmětu péče je relativně uspokojivý, ovšem biotopové prvky vyžadují zvýšenou pozornost; jak ve smyslu vědomé ochrany (například systematické vyloučení nahodilé těžby při odumření biotopových stromů), tak cílené podpory (například uvolňování biotopových stromů).

V Hornopožárském lese se snoubí relativně samovolný vývoj přirozeného lesa na hůře dostupných lokalitách (ZCHÚ, suťové plochy apod.) s přirozenou sukcesí biologicky hodnotných stanovišť vytvořených či prosvětlovaných člověkem (staré kamenolomy, lipové a dubové pařeziny). Území je díky naznačené pestrosti perspektivní z hlediska pasivních i aktivních managementových nástrojů na podporu biodiverzity. Zároveň se zde nalézají porosty s možností dalšího standardního lesnického hospodaření, ovšem s uplatněním jemných, nepasečných postupů, ochrany biotopových stromů a s důrazem na přírodě blízkou dřevinnou skladbu.

V prvé řadě plánujeme vybírat cílové biotopové stromy a plochy. Péči zaměříme na ochranu a podporu těchto biotopových prvků v zahuštěné síti mezi ZCHÚ, v závislosti na možnostech vyplývajících ze stavu porostů. Jednak budeme chránit a ponechávat bez zásahu biotopové stromy a plochy s charakterem starých bučin a suťových lesů včetně stadia rozpadu; a dále budeme aktivně uvolňovat vybrané biotopové stromy, zejména duby a lípy, za účelem jejich oslunění a prodloužení životnosti. Vhodným způsobem může být též prosvětlována vegetace a udržována bezlesí ve starých lomech. Staré lomy budeme jakožto biologicky zajímavé krajinné prvky, ceněné a oblíbené nejen u místních občanů, chránit před zavážením. Uvedené aktivní (prosvětlovací a uvolňovací) činnosti, pokud budou nekomerční povahy (tj. jejich součástí nebude vytěžení obchodovatelné dřevní hmoty), mohou být případně náplní samostatných projektů (např. v rámci OPŽP).  Území je perspektivní též pro repatriaci tisu červeného.