• PLO 11 Český les

• LHC 1486 Horšovský Týn

• JPRL 234 A

• CHKO Český les, III. zóna

• katastrální území Železná u Smolova, parcela: 2448

Tento typ biotopu je klíčový pro přežití ohniváčka rdesnového, vzácného motýla vázaného na vlhké louky s výskytem živné rostliny – rdesna hadího kořene. Železný potok, který lokalitou protéká, zajišťuje stabilní vodní režim a přispívá k udržení vlhkosti půdy, což je zásadní pro mokřadní vegetaci. Potoční niva poskytuje optimální podmínky pro obojživelníky, jako jsou čolci a rosničky, kteří zde nacházejí vhodná místa pro rozmnožování a úkryt. Přilehlé olšiny a navazující porosty vytvářejí přechod mezi otevřenou loukou a lesním komplexem, což zvyšuje ekologickou rozmanitost a poskytuje úkryt pro ptáky, savce a různé druhy hmyzu.

Tyto louky fungují jako přírodní rezervoáry vody, které ji zadržují během dešťů a postupně uvolňují v suchých obdobích. Proto je tento ekosystém významný pro druhy rostlin a živočichů, které jsou na vlhké, vodní prostředí vázané. Podpora přirozené sukcese zajistí přirozenou dynamiku mokřadních ekosystémů a její dlouhodobou stabilitu. Tím bude zajištěna větší ochrana vzácných druhů rostlin, jako je prstnatec májový, bradáček vejčitý, vachta trojlistá a optimální prostředí pro obojživelníky, čolky a některé druhy žab, např. rosničky.

Současný stav podmáčené lokality je ovlivňován několika faktory, které mají zásadní dopad na její ekologickou funkci a biodiverzitu:

• vodní režim, na který má vliv niva Železného potoka, zajišťuje vlhkost půdy, podporuje mokřadní vegetaci a slouží k rozmnožování obojživelníků

• stav travního porostu, způsob obhospodařování louky (například příliš intenzivním sečením může dojít ke snížení druhové rozmanitosti, změně struktury rostlinstva a půdního mikroklimatu)

• zarůstání louky náletovými dřevinami změní charakteru biotopu (expanze dřevin vytlačuje světlomilné rostliny, což negativně ovlivňuje hmyz, včetně motýlů, jako je ohniváček rdesnový)

• způsob obhospodařování okolních porostů může ovlivnit stav podmáčené louky, zejména její vodní režim, biodiverzitu a ekologickou stabilitu (intenzivní těžba dřeva může vést k rychlejšímu odtoku vody a tím ovlivnit stabilitu mokřadní vegetace, může se změnit mikroklima, které dokáže změnit druhovou skladbu rostlin i živočichů, používání pesticidů a herbicidů negativně působí na vodní ekosystémy)

Historický vývoj louky je úzce spjat s hydrologickými procesy a antropogenními vlivy. Přirozené rozlivy vody při zvýšených průtocích v korytě Železného potoka a měnící se výška hladiny podzemní vody udržovaly hydrický režim půdy, čímž se utvářely podmínky pro specifickou fytocenózu mokřadních rostlinných společenstev. V minulosti byla tato plocha využívána k extenzivní pastvě dobytka a ručnímu sečení travních porostů, což pomáhalo udržet její otevřený charakter a zabraňovalo nastartování sukcesních procesů vedoucím k zarůstání plochy vegetací. Periodické zaplavování a lidské zásahy formovaly ekologickou hodnotu biotopu, přičemž tradiční hospodaření přispívalo k udržení vysoké biodiverzity.

Podmáčený travní porost s rozmanitými druhy rostlin a živočichů závislých na vlhkém prostředí je cenným ekosystémem, který vyžaduje promyšlený management pro zachování jeho ekologické funkce. Vyskytuje se zde vzácný druh motýla z čeledi modráskovitých, který preferuje slatiny a mokřadní louky, kde se vyskytuje i jeho živná rostlina, rdesno hadí kořen. Tato rostlina je klíčová pro vývoj housenek, které se živí jejími listy. Proto budou Lesy ČR o tuto lokalitu pečovat ve spolupráci s CHKO Český les s cílem podpořit biodiverzitu a stabilizaci vodního režimu následovně:

• minimalizací těžeb v okolních porostech a ponecháním ochranných pásů přirozeného lesa po okraji louky

• vytvořením přechodové zóny mezi lesem a loukou pro zmírnění mikroklimatických změn

• omezením chemických zásahů které negativně ovlivňují především obojživelníky ale i ostatní živočichy

• cíleným odstraňováním expanzivních dřevin, omezením šíření vrb, olší a jiných stromových náletů pro zachování charakteru podmáčeného stanoviště

 expanzivní druhy jako vrby, olše postupně vytlačují, zastiňují rostliny, které potřebují sluneční světlo

 ohniváček rdesnový a další opylovači vyžadují rostliny v otevřeném prostoru

 husté porosty dřevin by mohly měnit dynamiku vsakování vody, což může vést ke změně mokřadního charakteru a ovlivnění biotopu populace obojživelníků

- LHC: 1430 Mělník, JPRL 187 C, D, E.

- Katastrální území Měšice u Prahy (693448), parcela č. 52/1, Mratín 105/2, 106/1, 106/2, 107, 395.

- Lokalita prozatím nemá žádný statut ochrany z hlediska zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

V oblasti je žádoucí ochrana přirozených společenstev dubohabřin a jasanovo-olšových luhů s pestrou druhovou skladbou všech stanovištně původních dřevin. Ty jsou zároveň potenciálním přirozeným stanovištěm zvláště chráněných druhů, jako jsou například krahujec obecný, žluva hajní, strakapoud prostřední a někteří zástupci netopýrů.

Lesní porosty severně a severovýchodně od Dolního Měšického rybníka jsou tvořeny směsí dřevin, ve které převažuje celoplošně odumírající jasan ztepilý. Při jižních okrajích je výrazněji zastoupen habr obecný, a naopak v severních okrajích a v severovýchodním cípu lesního komplexu je hojnější dub letní. V příměsi jsou zastoupeny i další dřeviny – jilm horský, javor mléč, javor babyka. Věk porostů lze odhadovat na 100-160 let. Na několika místech se nacházejí mladší cca 50-60leté skupiny tvořené javorem klenem, lípou srdčitou a směsí jasanu ztepilého a modřínu evropského. Jednotlivě se vyskytují mohutné staré exempláře dubu letního, které zřejmě pocházejí z doby založení bažantnice. Dochovaly se především v pásu podél silnice při severním okraji a v severozápadním rohu území. Podél silnice je jednotlivě zastoupen i trnovník akát. V na většině dotčeného území dochází k masivnímu zmlazování javoru mléče, který brání přirozené obnově dalších dřevin.

Území Měšické bažantnice bylo v minulosti využíváno pro chov pernaté zvěře. Stromy byly využívány v těchto objektech jako krycí porosty pro chov. Linie jehličnatých dřevin pravděpodobně vymezovaly jednotlivé leče. Po ukončení chovu pernaté zvěře zde probíhalo běžné lesnické hospodaření, které však mělo spíše extenzivní charakter.  Proto jsou zde lesní porosty poměrně dobře zachovány. Extenzivní hospodaření však přineslo i některé „nežádoucí“ jevy, jako je zvýšení hustoty porostů a expanzi přirozeného zmlazení javoru mléče. Dalším aktuálním negativním jevem je masivní odumírání jasanu, ale i některých dalších dřevin.

Hlavním cílem plánované péče je udržení světlejšího charakteru lesních porostů. Současný charakter lesa, kdy dochází k významnému odumírání jasanů a expanzi/zmlazení javoru mléče, může do budoucna přinést další zhoršení biologické hodnoty. Nositelem biodiverzity jsou v rámci dotčeného území především staré duby, ale i další staré osluněné exempláře listnáčů. Světlomilné duby nemají v zapojeném lese, navíc postiženém expanzí javorů, v současnosti téměř žádnou šanci k přirozené obnově. V případě absence péče staré stromy postupně odumřou a nahradí je jednotvárný javorový les. Cílem plánovaných zásahů bude prosvětlování lesních porostů, péče o staré duby a další doupné stromy. Žádoucí je rovněž vnášení dubů a dalších nedostatečně zmlazujících dřevin. Důležitá bude i výchova mladých porostů z přirozené obnovy tak, aby vedle javoru mléče odrůstaly i další dřeviny – především jilmy a lípy. V rámci hospodaření v lesních porostech budeme ponechávat dostatečné množství mrtvého ležícího i stojící dřeva silných dimenzí. Pro umělé vnášení dubů je možné využívat plochy po odtěžení odumírajících jasanů, klenů a modřínů. V porostech v okolí Líbeznického potoka nejsou umělé zásahy nutné, nicméně zcela bezzásahový režim v celé ploše luhu není potřebný. I zde je možné šetrné výběrné hospodaření s cílenou péčí o vybrané jedince olší a zbylých jasanů.

Veškeré výše uvedené zásahy je však třeba podřídit zajištění bezpečnosti návštěvníků, neboť v rámci dotčené lokality je značný pohyb osob.