- LHC Bruntál, oddělení a dílec: 328 C

- Katastrální území Milotice nad Opavou, pozemek 463/1

Kamenitý až skalnatý svah vrchu Velký Tetřev s nadmořskou výškou 674 m. n. m. je charakteristický porosty, které jsou vystaveny extrémním přírodním podmínkám (sucho, vítr, námraza).

Aktuálně se zde nachází v severovýchodní části porosty vzniklé po nahodilých těžbách, které jsou obnoveny částečně umělou obnovou a z větší části obnovou přirozenou. V porostech jsou zastoupeny tyto dřeviny – buk lesní, javor klen, bříza bělokorá, smrk ztepilý, modřín opadavý, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, dub zimní. V jižní části se nachází zapojené kmenoviny buku lesního a javoru klenu s příměsí dalších dřevin – smrku ztepilého, modřínu opadavého, jasanu ztepilého, břízy bělokoré.

Péči zaměříme na zabránění vzniku půdní eroze. Obnovu porostů upřednostníme přirozenou formou bez vzniku holin. Při těžbě nebudeme používat těžkou techniku, aby nedošlo k poškození půdního krytu.

- LHC Jablunkov, dílec 410 F

- Moravskoslezské Beskydy, v blízkosti NPR Mionší, PR Uplaz a PR Velký Polom

- katastrální území Dolní Lomná, p.č.: 1372/1

Ostrov se nachází v nadmořské výšce od cca 850 – 950 m n.m. Ze severní strany navazuje na národní přírodní rezervaci Mionší, ze západní na přírodní rezervaci Uplaz. V blízkosti jižním směrem je přírodní rezervace Velký Polom a hranice se Slovenskem. Celá plocha ostrova je součástí „Tetřeví oblasti Mionší - Polom“ vymezené na základě dohody mezi Lesy ČR, s.p. a Agenturou ochrany přírody. Účelem oblasti je zajištění existence funkční tetřeví populace při současném umožnění přírodě blízkého hospodaření v lesích.

Největší část plochy ostrova zaujímá plocha po kůrovcové kalamitě. Na této ploše se nachází 4 oplocenky z drátěného pletiva se zradidly pro zamezení zranění tetřeva hlušce při případných přeletech. V oplocenkách jsou dřeviny z přirozené obnovy – bříza, jeřáb ptačí, smrk, buk a modřín doplněné umělou výsadbou jedle a javoru klenu. Na ploše mimo oplocenky byl kromě dřevin z přirozené obnovy uměle dosazen buk. Ve zbytcích starých porostů (90-130 let) se nachází staré sterilní souše včetně zdravých jedinců smrku a buku. V těchto porostech jsou provedeny podsadby jedle. Poslední součástí ostrova jsou mladé lesní porosty ve věku od 10 do 35 let. Jsou tvořeny smrkem, bukem a jedlí. Na ploše ostrova byla provedena strojní úprava několika přibližovacích linek, které byly poškozeny při zpracovávání kůrovcové kalamity a byly zdrojem soustředěného povrchového odtoku srážkové vody. Asanace byla provedena certifikovanou metodou „jáma – hráz – jáma“, která eliminuje povrchový odtok a zajišťuje její vsakování. Za účelem zadržení vody a vytvoření vhodného biotopu pro vodní organismy bylo součástí asanace i vybudování 2 vodních tůní.

Významným fenoménem ovlivňujícím tvář a využití beskydské krajiny se od konce 15. století stala valašská kolonizace, tedy využití zvláště plochých hřebenů ve vyšších polohách pro pastvu ovcí a dalšího dobytka, spojené s poměrně velkým odlesněním nebo proředěním lesních porostů a jejich přeměnou na pastviny. K postupnému úpadku salašnictví začalo docházet na přelomu 18. a 19. století v důsledku příchodu industrializace, a tím i zvýšené poptávky po dřevě vedoucí k zavádění intenzivního lesního hospodářství. Plocha pastvin i množství dobytka, který se na nich pásl, byly postupně omezovány a nahrazovány lesními porosty, často smrkovými monokulturami. Tyto stejnověké smrkové monokultury se ještě nedávno nacházely i na podstatné ploše ostrova. Postupné chřadnutí smrkových porostů, které se v Moravskoslezských Beskydech již nějakou době projevuje, a následná kůrovcová kalamita v letech 2019-2020 způsobily jejich rozpad a vznik holiny. V současné době je snaha různými postupy obnovit na této ploše druhově pestrý a odolný les.

Na ploše po kůrovcové kalamitě budeme ve stávajících oplocenkách i mimo ně sledovat a podporovat vývoj přirozené obnovy s cílem zajistit vznik druhově pestrého a výškově a prostorově diferencovaného lesního porostu. Místa bez přirozené obnovy uměle doplníme stanovištně vhodnými dřevinami. Při následných výchovných zásazích budeme usilovat o zachování co nejpestřejší druhové skladby a zajištění stability porostu. Způsob provádění výchovných zásahů přizpůsobíme požadavkům na vytváření vhodného biotopu pro obnovu populace tetřeva hlušce. Zbytky starých porostů ponecháme samovolnému vývoji s možností pokračování v podsadbách jedle. Výchovné zásahy v mladých porostech ostrova budeme rovněž směřovat pro podporu tetřeví populace. Vodní tůně plánujeme udržovat tak, aby neztratily svoji funkčnost a schopnost tvořit vhodný biotop pro vodní organismy (periodické prohlubování, výsek břehů pro zabránění zastínění apod.).