- LHC Kladská, JPRL 726J2, 7526J4a, 726J4b, 726J4c, 726J5, 726J10,726J117, 726J118, 726J119, 726J120, 726J121, 726J122, 726J903, 726J904, 726K04a, 726K4b, 726K4c, 726K7, 726K123, 726K124, 726K125, 726K905

- Katastrální území Rájov u Mariánských Lázní, parcely 707/1 (část), 712, 715/1, 717, 748/2, 755/2, 759, 763, 764/2, 766, 773

- Lokalita je součástí CHKO Slavkovský les

‍

Na biotopu se vyskytují vzácné rostlinné a živočišné druhy jako jsou zdrojovka hladkosemenná potoční, rdest alpský, ostřice blešní, hvozdík lesní, prha arnika, ropucha obecná, skokan zelený, skokan krátkonohý, střevle potoční, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, ještěrka živorodá, bekasina otavní, skřivan lesní. Celou lokalitou protéká Mlýnský potok. Rostlinné druhy mají příznivé podmínky pro svůj vývoj. Jedinci jsou vitální a zdraví. Živočišné druhy jsou pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období. Louky a tůně jsou v dobrém nepoškozeném stavu, lesní porosty jsou stabilní. Mlýnský potok s přirozeně se vinoucím korytem.

Lokalita je na okraji lesního komplexu, celkem mimo zájmovou oblast zdejších návštěvníků. Je zde klid umožňující přirozené fungování biotopu. Živočišné druhy nejsou nikterak rušeny, mohou se zdárně vyvíjet. Bezlesí se prolínají se solitérními smrky, s mladšími olšinami, vrbami a mladšími smrčinami. Po celé ploše se nacházejí menší lesní tůňky, jejichž stav je velmi dobrý a stabilní. Část mladších olšin je přeštíhlená, ohnutá a prolámaná. Smrčiny jsou poškozené zvěří. Okrajová jižní část je využívána k intenzivnímu lovu zvěře (krmeliště). V současnosti zde nejsou plánované žádné větší zásahy lesnického charakteru, pouze u prořezávek slabší výchovný zásah. Mlýnský potok má přirozený charakter. Lokalita je hojně navštěvována spárkatou zvěří, především sičí (jelen sika), jelení (jelen evropský) a černou (prase divoké). Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v druhé zóně CHKO Slavkovský les, není součástí maloplošně chráněného území ani evropsky významné lokality.

Jedná se o lokalitu původních luk, které byly ještě v polovině 20. století obhospodařovány místními sedláky. Poté došlo k upuštění od hospodaření a louky začaly samovolně a pomístně zarůstat, především smrkem. Některé plochy byly uměle zalesněny olší a smrkem. Tyto porostní skupiny mají dnes věk do 50 let, jsou nevychovávané, husté, ale celkově stabilní. V posledních 10 letech zde byly vybudovány lesní tůňky na podporu vodních živočichů.

V lokalitě plánujeme udržet funkčnost lesních tůněk, pečovat o jejich stav a nezasahovat do přirozeně se vinoucího koryta Mlýnského potoka. Zajistíme neměnný stav bezlesí, budeme korigovat případné nálety dřevin včasnou drobnou vyřezávkou. U mladších smrkových porostů provedeme postupný, jemný a několikrát se opakující výchovný zásah za účelem celkového zpevnění porostních skupin a upravíme postupně nepříznivý, přeštíhlený stav tak, aby stromy získaly větší stabilitu a odolnost. Nebudeme příliš zasahovat do okrajové jižní až jihozápadní části porostního okraje, abychom nenarušili okrajový plášť. U olšin budeme preferovat samovolný vývoj, kdy příroda sama vybere nejvhodnější jedince do budoucna. Nejvíce rozlámané jedince u umělých výsad lze pořezat a ponechat na místě. Zachováme vysoký podíl zamokřených ploch, v případě nutnosti přistoupíme i k částečnému odlesnění mladších smrkových enkláv v jižní části lokality. Základem je udržení funkčnosti a stabilizace vodního režimu v dané lokalitě. Okraje bezlesí v jižní části, které navazuje na zemědělsky obhospodařované plochy, vyznačíme kůly. Na případném monitoringu vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů, vyřezávkách náletů a kosení luk budeme spolupracovat s AOPK, především CHKO Slavkovský les.

‍

- LHC Kladská, JPRL 326D7a, 326D7c, 326D7d, 326D113, 326D114

- Katastrální území Prameny, parcely 1080/5 (část), 1080/6, 1080/7 (část), 1093, 1129/1, 1129/2, 1133

- Lokalita je součástí CHKO Slavkovský les a evropsky významné lokality Úpolínová louka - Křížky

Na mokřadním biotopu se vyskytují následující vzácné rostlinné a živočišné druhů: klikva bahenní, prha arnika, úpolín nejvyšší, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, všivec lesní, ještěrka živorodá, skřivan lesní, káně lesní. Jedná se o zamokřené louky s bulty (vyvýšenými místy), mechorosty, lišejníky, ostřicemi a vrbami. Rostlinné druhy zde mají optimální podmínky pro svůj růst. Jedinci jsou vitální a nepoškození. Živočišné druhy jsou pozorovány opakovaně v různém množství a v různém ročním období.

Lokalita plynule navazuje na zamokřené louky uvnitř národní přírodní památky (NPP) Úpolínová louka. Rozvolněné lesní porosty tvoří především smrky. Mnohé z nich mají solitérní charakter s hluboce nasazenými korunami; větve jsou husté, silné a zdravé. Volná místa mezi smrky vyplňují výrazně zamokřené plochy mající místy charakter neobhospodařovaných luk. Smrky jsou různě vysoké, se zpravidla dobře rostlým kmenem a s odpovídající tloušťkou, nejsou přeštíhlené a mají odpovídající těžiště a pevnost. Jsou tedy celkem odolné proti vyvracování či pádům z důvodů nepříznivých klimatických podmínek, jako je bořivý vítr a ledová námraza. Mezi smrky lze spatřit jednotlivé nebo po několika seskupené vrby. Bezlesí v jižní části lokality je místy porostlé křovinami, jinak má charakter neobdělávaných luk. Na západě lokality lze nalézt několik mělčích příkopů či odvodňovacích stružek, které ale nijak výrazně negativně nemění vodní režim dané lokality. Na několika místech lze nalézt původní snosy kamenů. Z pohledu ochrany přírody je celá lokalita zahrnuta v druhé a třetí zóně CHKO Slavkovský les. Částečně zasahuje do ochranného pásma NPP Úpolínová louka a je celá v překryvu s evropsky významnou lokalitou Úpolínová louka – Křížky.

Jedná se o lokalitu původních luk, které byly ještě v první polovině 20. století zemědělsky obhospodařovány. Nejpravděpodobnějším využitím byla pastva, kosení a následné sušení sena nebo pěstování lnu, žita a brambor. Po ukončení druhé světové války a po odsunu německy mluvícího obyvatelstva již lokalita nebyla obhospodařována. Následně se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny. Louky začaly postupně, samovolně a pomístně zarůstat, především smrkem. Po ukončení činnosti vojenského výcvikového prostoru Prameny se o danou lokalitu měly starat Státní statky Sokolov. Na malém prostoru, především v západní části, byl proveden pokus s odvodněním, který nebyl příliš úspěšný.  Některé menší plochy na mírně vyvýšených místech byly uměle zalesněny olší a smrkem. Tyto porostní skupiny mají dnes věk 60 až 80 let, z těchto výsadeb se dochovaly pouze malé části se smrkem. Prakticky celou dobu od svého vzniku až do dnešních časů byly nevychovávané. Díky rozvolněnému charakteru a samovolnému vývoji jsou stávající jedinci celkem stabilní a vitální.

Cílem péče v této oblasti bude zachování mokřadního biotopu a udržení řídkého lesa s kombinací podmáčených luk jako vhodného biotopu pro mokřadní druhy rostlin a živočichů. Budeme usilovat o zachování či zlepšení stávajícího vodní režimu. Případné těžební zásahy omezíme pouze na zpracování větší kalamity, kdy by mohlo dojít k rozmnožení hmyzích škůdců v této lokalitě, ale i do sousedících porostů. Jinak vše ponecháme ve stavu, kdy veškeré procesy budou probíhat samovolně a bez zásahu člověka. Na případném monitoringu vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů, vyřezávkách náletů a kosení luk plánujeme spolupracovat s AOPK, především CHKO Slavkovský les.