- LHC Židlochovice 903D104 - bezlesí

- Katastrální území Hodonín, parcela 10109 část

Cílem péče je vytvořit biotop hlavatých vrb. Tyto vrby byly dříve využívány pro produkci vrbového proutí či letniny. Hlavaté vrby poskytovaly také biotop pro různé saproxylické (vázané na tlející dřevo) druhy hmyzu; v některých lokalitách na hlavách hnízdily i husy.

Jedná se o bezlesí spontánně zarostlé vegetací. Severo-západní třetina je tvořena porostem asi 20letého porostu s převahou vrb, ve střední části je bezlesí zarostlé bylinnou vegetací. Jihovýchodní třetina je zarostlá taktéž dřevinnou vegetací s převahou javoru jasanolistého. Celá lokalita je zahloubena několik metrů pod úrovní okolního terénu. Terén dna je nevyrovnaný s dalšími většími či menšími prohlubněmi, které mohou být dotovány podzemními vodami, srážkami či zaplaveny při povodních. Jedná se však o periodické vodní plochy, v období sucha jsou zcela vyschlé.

Při povodních v roce 1997 došlo k protržení nedaleké hráze řeky Moravy. Na opravu a navýšení úseku zničené hráze bylo třeba značné množství materiálu – vhodné zeminy. Zdejší zemina byla vhodná na opravu tělesa hráze a současně byla blízkým zdrojem materiálu pro opravu. Původní lesní porost byl tedy odtěžen a odbagrováním zeminy zde vzniknul zemník - prohlubeň po vytěžené zemině.  Území po těžbě spontánně zarostlo náletovou vegetací, především vrbami. Nejhlubší místa zemníku jsou v jarním období často zaplavena vodou, a tak tu na části plochy vznikl měkký lužní les.

Na podzim roku 2025 zde proběhla těžba. Z hustého tmavého porostu byly vybrány jednotlivé vrby, které byly následně ořezány na hlavu tak, aby zde vnikla vrbovna. Odtěžena byla i část zarostlá nepůvodním javorem jasanolistým.

Po založení hlavatých vrb je třeba opakované seřezávání hlavatých vrh v zimním až brzkém jarním období. Vhodná je průběžná dosadba vrb. Na místě po odtěžení javoru jasanolistého předpokládáme výsadbu jednotlivých dubů letních s cílem vytvoření solitérních mohutných dřevin.

- LHC Bruntál, oddělení a dílec: 422A

- Katastrální území Razová, pozemek č. 2491/1, 2365, 2251/2, 2251/7, 2251/6, 2226, 2227/1

- Lokalita je v těsná blízkosti vodního díla Slezská Harta a navazuje na její ochranné pásmo II. stupně

Tato lokalita se nachází na vápenatém podloží s typickým terénem povrchového krasu, se spoustou nerovností a tzv. závrtů. Závrty vznikly působením povrchové vody, která prosakovala přes pórovité horniny. Vápenité podloží vyhovuje vstavači bledému Androrchis pallens (L.), který se vyskytuje na části lokality. Vstavač bledý roste ve světlých listnatých lesích, především v bučinách a suťových lesích, občas v jejich lemech a přilehlých mezofilních loukách. Najdeme ho na půdách čerstvě vlhkých, neutrálních až zásaditých, humózních, zpravidla vápnitých. Vytrvalá orchidej se dvěma oválnými hlízami, 15–40 cm vysoká, jako jediný náš zástupce rodu vstavač kvete žlutě; rozkvétá už od konce dubna.

‍

Aktuálně se zde nachází větší množství náletových listnatých stromů a keřů, zejména se jedná o javor klen (Acer pseudoplatanus), Javor mléč (Acer platanoides), lípu srdčitou (Tilia cordata), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a lísku obecnou (Corylus avellana).

Vápenná pec se nachází v Nízkém Jeseníku, oblasti známé svou bohatou geologickou minulostí. Její kruhový tvar ukazuje, že byla postavena pravděpodobně na starších základech. Na rozdíl od moderních průmyslových pecí byla ve své době významným místem pro místní ekonomiku. Od roku 2001, kdy byla opravena, se zpřístupnila veřejnosti. Vápenec se v této lokalitě těžil zřejmě po staletí a používal se zejména pro stavební účely nebo bělení prádla, využíval se ale i pro železnou huť v nedaleké obci Roudno. Vstavač bledý byl na této lokalitě zjištěn přibližně v roce 2010 a od té doby je pravidelně sledována jeho četnost a případné rozšiřování do okolních míst.

‍

Péči zaměříme na provádění opatření ve prospěch udržení vhodného ekosystému pro vstavač bledý, silně ohrožený druh.

Plochy je třeba udržovat proti zarůstání konkurenčně silnými rostlinami, především expandujícími náletovými dřevinami. Budeme pravidelně vyřezávat zarůstající plochy a udržovat horní stromové patro. Zajistíme tak potřebný stín a dojde k tlumení bujného růstu keřového patra. Zároveň je ale nutné udržet dostatek světla pro vstavač, druh typický pro světlé listnaté lesy.  

Umělou obnovu budeme provádět přednostně dřevinami přirozené druhové skladby dle příslušného souboru lesních typů, v místech výskytu předmětů ochrany pak pouze geograficky původními dřevinami. Při těžbě nebudeme používat těžké mechanizace, aby nebyl předmět ochrany nevratně poškozen. Vyloučeno je použití herbicidů, hnojení či vápnění pozemků.